Evidence skutečných majitelů - nová povinnost pro právnické osoby
Dne 1. 1. 2018 nabyly účinnosti poslední části zákona č. 368/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen "AML Zákon"), a další související zákony (dále jen "AML Novela"). AML Novela provádí směrnici Evropského parlamentu a Rady 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, tedy tzv. IV. AML směrnici (dále jen "IV. AML Směrnice").
Nově účinná ustanovení AML Novely zřizují evidenci skutečných majitelů. Přes téměř rok trvající legisvakanční době však zůstává řada nevyjasněných otázek ohledně fungování evidence skutečných majitelů v praxi.
Povinnost zápisu do evidence skutečných majitelů
Evidence skutečných majitelů je neveřejným rejstříkem, který vedou rejstříkové soudy; pro každou zapsanou právnickou osobu a každý zapsaný svěřenský fond ve zvláštní vložce. Povinnost zápisu do evidence skutečných majitelů vznikla výše uvedeným subjektům dne 1. 1. 2018, lhůta ke splnění činí 1 rok v případě osob zapsaných v obchodním rejstříku, v ostatních případech 3 roky.
Dle nového ust. § 29b AML Zákona se do evidence údajů o skutečných majitelích zapisují údaje o skutečném
majiteli právnické osoby, svěřenského fondu nebo jiného právního uspořádání bez právní osobnosti způsobem
a v rozsahu, který stanoví zákon č. 304/2013 Sb. o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob
(dále jen " rejstříkový zákon"). Rejstříkový zákon pak stanoví, že do evidence skutečných
majitelů se zapisují údaje o skutečných majitelích právnických osob a svěřenských fondů.
Nabízí se otázka, zda se výše uvedená povinnost vztahuje i na odštěpné závody zahraničních právnických osob. Vzhledem ke skutečnosti, že odštěpný závod není dle jeho zákonné definice ani právnickou osobou, ani svěřenským fondem, povinnost zápisu do evidence skutečných majitelů na odštěpný závod zahraniční právnické osoby nedopadá. Tento názor reflektuje i dosavadní výklad Ministerstva spravedlnosti.
Skutečný majitel
Otázka, kterou si bude muset zodpovědět každý, kdo bude připravovat návrh na zápis do evidence skutečných majitelů, je doložení, že zapisovaná osoba je skutečným majitelem. AML Zákon stanoví dva způsoby určení, kdo je skutečným majitelem, a to:
-
primární – dle faktického vlivu na subjekt; a
-
sekundární – dle zákonem stanovených vyvratitelných domněnek.
Primárně se tedy skutečným majitelem rozumí fyzická osoba, která má fakticky nebo právně možnost vykonávat
přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v právnické osobě, ve svěřenském fondu nebo v jiném právním uspořádání
bez právní osobnosti. Až v případě, že nelze snadno určit, kdo vykonává výše uvedený faktický vliv, je
třeba sekundárně postupovat dle domněnek založených zejména na majetkové účasti, členství ve statutárním
orgánu či jiném zapojení do daného subjektu.
Předpokládáme, že v praxi budou nastávat zejména dvě situace, a to případ, kdy (i) má skutečný majitel rozhodující podíl v právnické osobě, nebo (ii) osoba s většinovým podílem neexistuje. V prvním případě zákon předpokládá rozkrytí vlastnické struktury na úroveň fyzických osob vlastnících většinový podíl. Pokud takové fyzické osoby nejsou, je nutné odhalit vlastnickou strukturu na úroveň právnické osoby, u které neexistuje žádná fyzická osoba s většinovým podílem (nejspíše to bude právnická osoba na vrcholu vlastnické struktury). K doložení skutečného vlastnictví bude v tomto případě sloužit organigram zobrazující vlastnickou strukturu a spolu s ním výpisy z obchodních rejstříků, stanovy či seznam společníků. Ve druhém případě lze hovořit o osobě s tzv. roztříštěnou vlastnickou strukturou. Tento stav je běžný například u akciových společností obchodovaných na burze. V případě, že neexistuje osoba s většinovým podílem, uplatní se nejčastěji domněnka, podle které jsou skutečným majitelem členové statutárního orgánu. V takovém případě bude k doložení uplatnění uvedené domněnky sloužit nejspíše čestné prohlášení právnické osoby o roztříštěné vlastnické struktuře.
(Ne)veřejnost rejstříku
Jak bylo uvedeno výše, evidence skutečných majitelů je neveřejným rejstříkem. Neveřejnost této evidence je však značna zrelativizována výčtem osob, které z ní mohou získat výpis, či dokonce budou mít umožněn dálkový přístup do evidence. Lze tedy rozlišit dvě skupiny osob s přístupem k informacím z evidence skutečných majitelů, a to:
-
osoby, které mohou požádat o výpis údajů z evidence skutečných majitelů, pokud prokáží zájem v souvislosti s předcházením taxativně vyjmenovaným trestným činům; a
-
osoby, kterým je zřízen stálý dálkový přístup do evidence skutečných majitelů – orgány veřejné moci a povinné osoby dle AML zákona v souvislosti s prováděním identifikace a kontroly klienta.
Právě otázka přístupu k evidenci je pak dosud velmi málo objasněna. Z důvodové zprávy a Ministerstvem
spravedlnosti zatím zveřejněných informací však lze dojít k následujícím závěrům.
První skupina osob žádá o výpis z evidence skutečných majitelů prostřednictvím rejstříkového soudu a musí doložit zájem související s předcházením účasti na vyjmenovaných trestných činech. Důvodová zpráva výslovně uvádí, že takový zájem má například obchodní partner, který má podezření na páchání trestné činnosti u protistrany. Je otázka, jaké požadavky budou ohledně prokázání uvedeného zájmu rejstříkové soudy klást na žadatele o výpis z evidence skutečných majitelů.
Do druhé skupiny osob patří zejména orgány veřejné moci a advokáti, notáři, banky a další povinné osoby dle AML Zákona.[5] Této skupině osob má být zřízen trvalý dálkový přístup do evidence skutečných majitelů. O přístup je nutné žádat Ministerstvo spravedlnosti. V žádosti je třeba uvést důvody, na základě kterých má být žadateli zřízen přístup do evidence skutečnýhch majitelů. Dle dosud dostupných informací budou po získání přístupu do evidence skutečných majitelů výpisy poskytovány elektronicky. O Výpis by pak měla povinná osoba dle AML Zákona se zřízeným dálkovým přístupem žádat pouze v případě, že provádí kontrolu či identifikaci klienta dle AML Zákona (pro orgány veřejné moci toto omezení neplatí). Zatím nejsou dostupné informace o tom, jakým způsobem bude prováděna kontrola účelu získání výpisu z evidence skutečných majitelů prostřednictvím trvalého přístupu.
Dopady nezapsání
Jelikož je často údaj o skutečném vlastnictví zejména obchodní korporace relativně citlivou informací,[6]
je nasnadě otázka, jaké jsou následky nesplnění této povinnosti.
Za nesplnění povinnosti zápisu do evidence skutečných majitelů nejsou v tuto chvíli stanoveny přímé sankce. Jelikož evidence skutečných majitelů není podřazena režimu rejstříkového zákona, neuplatní se ani sankce s tím související (tj. pokuta či zrušení společnosti). Je třeba však vzít v potaz faktické dopady, které plynou z obchodního kontaktu s povinnými osobami dle AML Zákona. Povinné osoby dle AML Zákona jsou povinny zjišťovat a ověřovat údaje o skutečném majiteli. V případě rozporu skutečných údajů a údajů zapsaných, či nesplnění povinnosti zápisu do evidence skutečných majitelů, lze předpokládat zdržení při vyřizování žádostí, v krajním případě neposkytnutí služeb či hlášení na Finanční analytický úřad nebo vypovězení smlouvy. V této souvislosti je třeba uvést, že AML Novela se dotkla rovněž zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen "ZZVZ"), podle něhož zadavatelé mají primární povinnost ověřovat dodavatele v evidenci skutečných majitelů. Nelze tedy vyloučit, že nezapsání v evidenci skutečných majitelů může znamenat i vyloučení ze zadávacího řízení.
Během prvních týdnů účinnosti nové AML Novely vyvstalo mnoho otázek a praktických problémů spojených s
fungováním evidence skutečných majitelů. Dosud neexistuje přímá sankce za nesplnění povinnosti řádného
zápisu v evidenci. Lze však očekávat, že právnické osoby svou povinnost budou chtít v následujících měsících
splnit, a to i vzhledem k motivačnímu jeden rok trvajícímu osvobození od poplatku za zápis pro právnické
osoby vzniklé před 1. 1. 2018.
Dne 21. 11. 2018, Mgr. Ivo Muška, advokát